Narozen v Kolíně, zemřel v Třebotově (u Prahy). Vlastním jménem Arnošt Kraus. V roce 1915 maturoval na gymnáziu v Praze, poté prožil několik let v Uhrách ve vojenské službě a na studiích medicíny v Budapešti. Po návratu do Prahy (1919) hrál ještě jako student ve Švandově divadle na Smíchově, brzy však nastoupil do úřednického místa. 1927–1931 byl řádným posluchačem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, podle vlastního svědectví také tři léta navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu; působil též v Dramatickém odboru Svazu čs. studentstva. Ke konci 20. let přechodně vedl dětskou rubriku Práva lidu, ve 40. letech vystupoval jako lektor a kritik zlínského časopisu Tep. Spolupracoval s četnými nakladateli, pro něž redigoval díla jiných autorů. Mezi válkami procestoval Evropu, severní Afriku i Blízký Východ. V roce 1949 obdržel Petöfiho plaketu za zásluhy o maďarskou literaturu, 1952 stál v čele přípravného vedení Kruhu maďarských překladatelů. Překládal nejen z maďarštiny, ale i z němčiny, ruštiny, angličtiny a norštiny.