Životopis
Narozen v České Třebové, zemřel v Praze. Pocházel z učitelské rodiny, studoval na učitelském ústavu v Hradci Králové (1882–1886). Ve vyšším vzdělání byl samouk. V letech 1886–1895 působil jako učitel v České Třebové, poté odešel do Prahy a stal se novinářem. Pracoval v redakci Českých novin a Pelclových Rozhledů. Členství v sociální demokracii ho přivedlo do deníku Právo lidu a k řadě politických funkcí:
v letech 1918–1920 byl členem Národního shromáždění, 1919–1920 vedl poselstvo prezidenta republiky k čs. legiím na Sibiři, 1920–1935 byl senátorem. U příležitosti 70. narozenin dostal čestný doktorát Univerzity Karlovy.
Psal povídky a romány (Zlatá hvězda, Síla přeludu, Poslední, Dům v hluboké cestě aj.), divadelní hry (Půlnoc, Jelení skála aj.), monografické studie (Julius Zeyer, Karel Hynek Mácha aj.). Překládal prózu
a divadelní hry z němčiny, francouzštiny, švédštiny. Otázce české kulturní orientace v evropském kontextu věnoval spisy České vzdělání a Češství a evropanství. Na počátku 30. let vytvořil libreto k významnému sociálnímu filmu Svítání. Je též autorem pamětí s názvem Konec století. Byl předním představitelem kritiky generace 90. let a též jedním z tvůrců literárně-historické esejistiky. Jeho díla jsou vedle děl Masarykových a Chalupného prvními příspěvky k sociologii literatury.