Jarmila Kröschlová
Datum narození
19.03.1893
Datum úmrtí
09.01.1983
Životopis
Narozena v Praze, zemřela tamtéž. Průkopnice moderního výrazového tance v ČSR, tvůrkyně metody pohybové a taneční výuky, zabývala se i historickými tanci. V letech 1916–1919 navštěvovala lekce u B. Mensendieckové, H. Vojáčkové a v pražské Společnosti E. Jaques-Dalcrozeho. Jeho systém později studovala v Ženevě a v Hellerau u Drážďan, kde v letech 1922–1924 vyučovala tělesnou kulturu a nauku o pohybu (její žákyní byla např. R. Chladek).
Začínala jako tanečnice v Hellerau u V. Kratinové, samostatně vystupovala v Ženevě, Římě, Florencii a v Praze (Mluva pohybu, 1921). V roce 1923 založila v Hellerau u Drážďan svou Skupinu Jarmily Kröschlové, se kterou odešla v roce 1924 do Prahy. Spolupracovala s předními avantgardními režiséry E. F. Burianem, J. Frejkou, K. H. Hilarem, J. Honzlem, s Divadlem Dada aj. Její taneční i herecký projev (vystupovala i v činohrách, např. role Tuláka v Ze života hmyzu bratří Čapků, 1938), stejně jako choreografie (nazývala je divadlem pohybu) měly blízko k taneční pantomimě a pohybovému divadlu. Podle O. Wilda napsala libreto a postavila choreografii Infantčiných narozenin (recitace s vloženou hudbou F. Schreckera 1923, v roce 1926 složil hudební vstupy I. Krejčí), pro Skupinu připravila i další choreografie na texty a poezii pro různá vystoupení (Brno 1925, Praha 1929), tančila Harlekýna ve své choreografii Hračkové skříňky (1926), spolupracovala na pohybové stránce Tintagilovy smrti M. Maeterlincka (1925, obnoveno 1962), napsala libreto a byla choreografkou Kuchyňské revue (1927), Obrazů z velkoměsta na hudbu M. P. Musorgského (1928), kde mj. tančil S. Machov a choreografoval pro její skupinu Čarodějnou lásku, Marionety (1929) a Loupežníky (1930) na Křičkovu hudbu, pro choreografie koncertních vystoupení tanečnic Skupiny si vybrala skladby J. S. Bacha, L. van Beethovena aj. (1929/1930).
Byla jednou z inscenátorek Jevrejnovovy Veselé smrti (1931, tančila i roli Pierota), byla autorkou libreta a choreografie Zelené flétny na hudbu W. A. Mozarta (1931). Na její libreto napsal V. Smetáček taneční scénu V podvečer parného dne (Praha, Paříž 1932 bronzová medaile na choreografické soutěži). Vytvořila titulní postavu Kolumba ve svém celovečerním tanečním dramatu na libreto M. Hlávky, kde uplatnila svou představu o "divadle pohybu" (1936, hudba E. Hohag). Napsala libreto a choreografovala Královničky J. Teklého a Školu žen F. Bartoše (Unitaria 1940), ztvárnila roli Runy v Radúzovi a Mahuleně (1943), kde byla i pohybovou poradkyní. Na lidovou poezii připravila taneční obrázky Žně, Cibulářky, Vánoční zvyky a Slovanské tance (1942, 1944). V trendu inspirovaném lidovým uměním pokračovala v letech 1948–1949 s M. Venhodou ve Schola cantorum. Během okupace byla členkou odbojové skupiny Věrni zůstaneme. Po válce spolupracovala na činoherních inscenacích v různých divadlech i Disku, poslední choreografií byly Legendy A. Dvořáka (Divadlo hudby 1950).
Významná byla její pedagogická činnost, od roku 1931 vedla v Paláci Fénix vlastní školu, od 30. let let různé kurzy, v 50. letech spolupracovala se soubory lidové tvořivosti, v letech 1949–1958 vyučovala na Divadelní fakultě AMU (docentka 1951). Mezi její žákyně patřily např. B. Cveklová, E. Divišková, E. Kröschlová, N. Kröschlová, Z. Kyselá, A. Skálová, E. Soukupová, S. Wotoczková.
Publikovala v celé řadě časopisů, v Lidové tvořivosti a od roku 1950 spolupracovala s redakcí Tanečních listů. Autorka hesel pro encyklopedii tělesné kultury (Praha 1964) a publikací Základy pohybové výchovy tanečníka a herce (Praha, Orbis 1956), Výrazový tanec (Praha, Orbis 1964), Nauka o pohybu (Praha, SPN 1975). Byla členkou porot Svazu Ranec-Rytmika-Gymnastika, Světového festivalu studentstva a mládeže ve Varšavě v roce 1955 a v Bukurešti v roce 1963 a festivalů amatérské pantomimy v Litvínově.
Sestra Nadi Kröschlové a matka Evy Kröschlové.
Spolupráce na inscenacích
Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové premiéra SEZONA 1932/1933 - Pohybová spolupráce