Jihoslovanský skladatel českého původu, narodil se v Mladé Vožici, zemřel v Záhřebu. Na pražské konzervatoři vystudoval lesní roh a skladbu (1899–1905), po vojenské službě působil jako učitel hudby v Jekatěrinoslavi (1908/1909 s Jaroslavem Křičkou), trvale splynul s chorvatským hudebním životem v Záhřebu. Působil jako člen orchestru a korepetitor tamního Národního divadla (1909–1911), po první světové válce byl profesorem Hudební akademie (od r. 1923 rektorem), za druhé světové války byl penzionován (1941–1945), později se znovu stal profesorem akademie (1948–1952). Byl význačným hudebním skladatelem, který spojoval novoromantický základ s uplatněním chorvatských lidových prvků. V posledních 20 letech se věnoval hlavně baletu, kde dosáhl značných mezinárodních úspěchů.