Rakouský skladatel a dirigent. Narodil se v obci Kaliště u Humpolce, zemřel ve Vídni. Vyrůstal v židovské, německy mluvící rodině, mládí prožil v Jihlavě. Hudební vzdělání získal na konzervatoři ve Vídni. Po studiích působil jako kapelník a dirigent na významných scénách v tehdejším Rakousku-Uhersku a Německu (např. v Bad Hallu, Lublani, Olomouci, Praze, Lipsku, Budapešti nebo jako šéfdirigent opery v Hamburku). Jeho dirigentská kariéra vyvrcholila desetiletým šéfovským působením ve Vídeňské dvorní opeře (1897–1907) a později v Metropolitní opeře v New Yorku.
Během angažmá ve Vídni čelil sílícím antisemitským projevům, přestože přestoupil na katolickou víru. Velmi ho zasáhla smrt dcery Marie a vleklá manželská krize, trpěl pocity osamocení. V r. 1910 docházel na konzultace k Sigmundu Freudovi. V únoru 1911 dirigoval v New Yorku svůj poslední koncert. Vrátil se do Vídně, kde ve věku 50 let zemřel.
Základem jeho skladatelského díla je devět symfonií, vokálně symfonická skladba Píseň o zemi a řada písňových cyklů. Ačkoliv byl ve své době považován za geniálního operního dirigenta, na operní kompozici se nesoustředil. V jeho tvorbě je řada inspirací z českého prostředí, například prvky lidové hudby. V roce 1908 v Praze sám premiérově uvedl Symfonii č. 7 v provedení orchestru Nového německého divadla a České filharmonie. Jako skladatel dosáhl uznání až po své smrti. Jeho tvorbu prosadil o mnoho let později dirigent Leonard Bernstein a popularitu široké veřejnosti pak získal díky filmu Smrt v Benátkách (režie L. Visconti), který využívá hudbu z jeho 5. symfonie.