Tanečník, choreograf, herec, režisér, pedagog. Narozen v Praze, zemřel v Liberci. Umělecky začínal jako dítě v Dismanově rozhlasovém souboru, na DAMU studoval pod vedením herečky Vlasty Fabianové činoherní herectví. V obou případech spoluúčinkoval v inscenacích Národního divadla. Po absolutoriu školy v roce 1959, kdy odešel společně s partou Jana Kačera do Ostravy, po čtyřech letech musel Václav na vojnu a do Kačerova souboru se už nevrátil.

Po krátkém pobytu v olomouckém divadle ho náhoda nasměrovala do souboru Laterny magiky, který právě odjížděl na EXPO 1967 do Montrealu. Následně vystupoval v souboru Maringotka, který vedla vdova po E. F. Burianovi Zuzana Kočová, a zároveň v improvizačním souboru Bílého divadla F. Hrdličky a Z. Bratršovské. Na konci 60. let nastoupil jako lektor LŠU v Praze 6, kde vzápětí vzniklo legendární amatérské divadlo Křesadlo. S ním dvakrát vyhrál přehlídku Šrámkův Písek (Vagantské putování, 1973; Naivní mystérium, 1974; Tanec svatého Víta, 1975). V roce 1975 bylo politickým rozhodnutím Křesadlo rozpuštěno, dva roky ještě fungovalo pod hlavičkou Studia pohybového divadla Niny Vangeli.

V následujících letech jako režisér a choreograf objel mnoho divadel Čech, Moravy i Slovenska. Během těchto let jej Eva Kröschlová přitáhla do role asistenta pohybu na DAMU. Po roce 1989 vystřídal několik angažmá (Liberec, České Budějovice) a zároveň mu byla nabídnuta možnost vyučovat ve vlastním hereckém ateliéru na JAMU, kde se následně habilitoval jako docent. Souběžně učil u Ctibora Turby na Katedře nonverbálního herectví HAMU a u Evy Machkové na Katedře dramatické výchovy na DAMU. Jako pedagog herectví na Vyšší odborné škole herecké se podílel na koncepci vzniku Divadla D21 a zároveň v té době vznikla populárně-naučná knížka, kde shrnul své poznatky Herecké techniky a zdroje herecké tvorby (2003 Pražská scéna).

Zdroj: Divadelní noviny online (2024)