Publicista, překladatel, organizátor hudebního života. Narodil se ve Zminném u Pardubic, zemřel v Praze. V době politického uvolnění kolem roku 1860 patřil k průkopníkům české hudební kultury a byl prvním soustavně činným českým hudebním publicistou. Zúčastnil se zakládání různých pěveckých spolků v Čechách a na Moravě a vydával spolu s L. Procházkou sborovou edici Záboj (více než 60 skladeb). Od roku 1856 působil jako hudební kritik Pražských novin a v říjnu 1857 založil první český specializovaný list Dalibor, časopis pro hudbu, divadlo a umění vůbec, který řadu let i redigoval.

Praktický význam v kulturním životě měl jeho Průvodce hudební a divadelní, který obsahuje seznam pražských ochotnických divadel, hudebních ústavů a pěveckých spolků, adresář pražských herců, hudebníků, zpěváků a vojenských kapelníků. Bývá uváděn jako překladatel několika libret, prokázána je však pouze jeho spolupráce na překladu Beethovenova Fidelia (1887).

Manžel spisovatelky a překladatelky Antonie Melišové.