Narozen v Ivančicích, zemřel v Praze. Od roku 1885 studoval na akademii v Mnichově, od r. 1887 na Académie Julian v Paříži. Žil a tvořil střídavě v Paříži a v USA, r. 1910 se vrátil do Prahy. Stal se předním představitelem evropské secese v oblasti užité grafiky, ilustrace – např. Ilsea, princezna Tripolská (1897) a Otčenáš (1899), šperku, nábytku a především v oblasti dekorativního umění – plakáty herečky Sarah Bernhardtové pro divadlo Renaissance v Paříži (od 1894), panó Čtyři roční počasí (1896), Čtvero umění (1898), Denní doby (1899), Měsíce (1899).

Akademická veristická malba jeho raného období vyústila v polovině 90. let ve vyhraněnou výtvarnou stylizaci a svébytný ornament. Kolem roku 1900 se tvorba vyčerpává a ztrácí kontakty s dobou. Monumentální cyklus dvaceti historických obrazů Slovanská epopej (1910–1928) je návratem k popisnosti a literární sdílnosti.

Otec prozaika Jiřího Muchy. Pohřben je na Vyšehradě, hrob č. 56/18 (Slavín).