Český dirigent a skladatel, narodil se v Býšti, zemřel v St. Petěrburgu (Rusko). Studoval u Půhonného a Svobody, poté v Praze u Blažka, Pitsche a Kittla. Roku 1861 odešel do Ruska jako kapelník orchestru knížete Jusupova. Když byl orchestr po zrušení nevolnictví r. 1863 rozpuštěn, stal se Nápravník korepetitorem Mariinského divadla v St. Petěrburgu. Od r. 1869 zde působil jako šéfdirigent.

Z jeho čtyř oper se největší popularitě těšil Dubrovskij (1895). Přestože ji velice chválil Čajkovskij, hudba vypovídá spíš o řemeslné zručnosti než o tvůrčí genialitě. Nápravník proslul především jako člověk, jenž se věnoval uvádění oper jiných skladatelů, a zasloužil se tak o jejich úspěch i o rozvoj ruské opery vůbec. Získal pověst vzdělaného dirigenta s velkým smyslem pro detail. Během své kariéry řídil přes 4 000 představení, z toho asi 80 premiér. Mezi ně patřila např. Kjujova opera William Ratcliffe (1869), Serovova opera Síla zla (1871), Rimského-Korsakovova Pskoviťanka (1873), Májová noc (1880) a Sněhurka (1882), Musorgského kompletní Boris Godunov (1874) a další. Vedl osamělý, leč úspěšný boj za zvýšení úrovně představení a disciplíny v ruských divadlech. Soustřeďoval se rovněž na trpělivou práci s pěvci.