Český skladatel, dirigent a pedagog. Narodil se v Praskolesích u Hořovic, zemřel v Olomouci. Syn učitele a varhaníka, jenž mu dal hudební základy. Studoval v Praze střední školu pedagogického studia (1855–1861) a zároveň se soukromě vzdělával v hudbě u ředitele pražské varhanické školy J. Krejčího (klavír, varhany) a v teorii a skladbě u J. Foerstra a F. Blažka. Od r. 1866 byl učitelem v Hořovicích, od r. 1868 ředitelem kůru v Berouně.

Od r. 1884 žil trvale v Olomouci, kde se stal po odchodu P. Křížkovského ředitelem dómského kůru. Až do smrti zůstal úzce spjat s moravským hudebním životem, proslul jako výborný pedagog. V dómské funkci vychoval mnoho zdatných pěvců a dobrých hudebníků. Hlavní jeho význam je však na poli hudební skladby, především chrámové. Jako skladatel světské hudby vyrůstal z romantických základů a vyvíjel se v ovzduší smetanovsko-dvořákovského slohu. Jeho dílo obsahuje písňovou tvorbu, kantáty, díla hudebně-dramatická, skladby klavírní, houslové a orchestrální.