Český dirigent, narodil se v Praze, zemřel ve Vídni. Během studií na gymnáziu se učil soukromě na housle u J. Micky, jehož žákem byl i později na konzervatoři, kde studoval v letech 1940–1945 dirigování u P. Dědečka a M. Doležila. Byl zakládajícím členem Smetanova kvarteta, v letech 1945–1948 byl jako violista členem České filharmonie. Od r. 1948 působil v České filharmonii jako dirigent, v letech 1951–1954 byl uměleckým ředitelem Karlovarského symfonického orchestru, 1954–1956 uměleckým ředitelem Symfonického orchestru Brněnského kraje, 1956–1963 dirigentem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, 1964–1967 uměleckým šéfem Gewandhaus-Orchester Leipzig a v letech 1968–1990 působil jako šéfdirigent České filharmonie. Od r. 1970 spolupracoval se Státní operou ve Stuttgartu.

Jako interpret uvedl českou klasickou i soudobou hudbu, díla L. van Beethovena, J. Brahmse, G. Mahlera (souborná rozhlasová nahrávka Mahlerových symfonií s Českou filharmonií), jako dirigent operních děl se představil zvláště v zahraničí. Podílel se na pořadu Čs. televize Česká filharmonie hraje a hovoří (1972–1976). Byl držitelem domácích i zahraničních cen: 1978 Zlatá deska společnosti Nippon Columbia za nahrávku Beethovenovy 9. symfonie, 1979 Grand prix du Disque Akademie Ch. Crose v Paříži, 1990 Platinová deska Supraphonu za 1,5 milionu prodaných gramofonových desek. Byl senzitivním, velice muzikálním dirigentem, jenž kladl velký důraz na dramatickou pravdivost díla.

Pohřben je na místním hřbitově ve Velkých Popovicích (750).