Francouzský spisovatel, dramatik, esejista a scénarista, člen Francouzské akademie. Narodil se v Aubagne u Marseille, zemřel v Paříži. Patřil mezi nejvýznamnější dramatiky meziválečného období. Působil jako profesor angličtiny v Tarasconu, Aix-en-Provence, Marseille a v Paříži. V Marseille založil literární revue Fantasio. Psal nejprve satiricky zaměřená dramata a poté komedie z lidového prostředí. Po počátečních ne příliš úspěšných pokusech o dramatickou tvorbu, např. v Obchodu se slávou (Les Marchands de gloire, 1924), zaznamenaly velký divadelní úspěch jeho hry z lidového prostředí Marseille Abeceda úspěchu (Topaze, 1928) a vzápětí nato především volná jevištní trilogie Malajský šíp (Marius, 1928), Fanny (1931) a César (1932), která se dočkala dokonce několika filmových zpracování.

K divadlu se vrátil až v roce 1953 Jidášem (Judas). Nejlépe se uplatnil Pagnolův vypravěčský talent v knihách vzpomínek Otcova sláva (La Gloire de mon pére, 1957), Matčin zámek (Le Château de ma mére, 1958) vydaných česky pod názvem Jak voní tymián. Později je doplnil ještě svazkem Čas tajností (Le temps des secrets, 1965), poslední díl Čas lásek (Le Temps des Amoors) nedokončil, jeho fragmenty vydali přátelé po autorově smrti. Nejrozsáhlejší Pagnolovou výpravnou prózou je dvoudílná Živá voda (L'Eau des collines, 1963). Napsal také svazek esejů Poznámky o smíchu (Notes sur le rire, 1947).