Narozen v Plzni, zemřel v Praze. Vlastním jménem Jindřich Šolle. Po maturitě na obchodní akademii v roce 1918 byl zaměstnán v Plzni v Ústřední bance čs. spořitelen. V letech 1918–1919 pobýval služebně v Krakově, od roku 1919 pracoval v Praze jako praktikant Poštovní spořitelny. Po svém předčasném penzionování ze zdravotních důvodů (1927) se věnoval již výhradně divadelní, filmové a literární činnosti.

Divadlo začal hrát ochotnicky ve svém rodišti; teprve po přestěhování do Prahy zkoušel vystupovat ve vlastních sólových číslech na nejrůznějších kabaretních scénách, např. v Kabaretu Satyr v Nuslích, od roku 1921 v Červené sedmě, v Rokoku, ve Varieté, v Divadle V. Buriana, kde byl nakonec od roku 1927 byl angažován. V sezoně 1929/1930 působil v Osvobozeném divadle, v roce 1930 odešel do Rokoka, ale ještě téhož roku se vrátil do Divadla V. Buriana, kde hrál až do roku 1933. Následovalo opět Osvobozené divadlo (1933–1937), Tylovo divadlo v Nuslích (1937/1938), Divadlo U Nováků (1938–1941) a Velká opereta (1941–1943/1944). V téže době hrál pohostinsky i v Nezávislém divadle. Po osvobození byl členem Divadla 5. května (1945–1947), mezitím i zájezdového Vesnického divadla (1946). V sezoně 1947/1948 opět angažován v Divadle 5. května. V Národním divadle působil od 1. 8. 1948 do 1. 8. 1949. Odtud přešel do Divadla na Vinohradech (1950/1951).

Těžiště Plachtova významu leží mimo působení v ND. Zejména filmová kamera, pracující s detailem a zkratkou, umožnila úspěšné uplatnění jeho herectví úsporných výrazových prostředků jak v dobových veselohrách (Muži v offsidu, U nás v Kocourkově, Karel a já, Cesta do hlubin študákovy duše, Jarčin profesor ad.), tak i v polohách tragikomických (Před maturitou, Řeka čaruje, Městečko na dlani aj.).
Pohřben je na Olšanských hřbitovech, II. obecní, odd. 11, hrob 480, Praha 3.