Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1939) se zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Po uzavření vysokých škol nacisty působil krátce jako novinář, potom jako lektor u v Divadle E. F. Buriana (1940/1941), v Divadle na Vinohradech (1941/1942) a jako překladatel a lektor v literární a divadelní agentuře Alfa (1942–1943); od roku 1943 až do konce nacistické okupace byl v krycím formálním zaměstnání jako člen sboru filmových statistů a epizodistů.

Po květnu 1945 pokračoval ve studiích (PhDr. 1949, CSc 1970) a zároveň se stal dramaturgem Družstva divadel práce (5 scén řízených E. F. Burianem v Praze a v Brně), dramaturgem Činohry 5. května (1946/1947) a pravidelným externím spolupracovníkem Honzlova Studia Národního divadla (1947/1948). Dramaturgem Činohry ND byl v letech 1948–1953. V sezoně 1949/1950 byl pověřen přednáškami na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1951 se stal docentem dějin divadla na Divadelní fakultě AMU. Později působil jako dopisovatel ČTK v Římě (1959–1961) a jako asistent českého jazyka a literatury na univerzitě v Neapoli (1965–1969).

Ve svých divadelně-vědných pracích se věnoval jednak teorii (zejména Složky divadelního výrazu), jednak historickému zkoumání staršího divadla, především díla Shakespearova a Goldoniho. Jako překladatel se zabýval převážně tvorbou Goldoniho (Sluha dvou pánů, 1950; Poprask na laguně, 1961 aj.). Vedle překladů dramatických děl jsou významné i jeho překlady z italské literatury (próza, poezie).

K jeho původním dramatickým pracím patří Plavci (Divadlo E. F. Buriana 1940), Marlin (Studio ND 1948), dále dramatizace Puškinova Jevgenije Oněgina (ND 1949), operní libreto Pochodeň Prometheova (ND 1965, hudba J. Hanuš) aj. K aktuální divadelní problematice se vyslovoval jako kritik a publicista v četných odborných časopisech (např. Otázky divadla a filmu, Divadlo, Divadelní noviny). Redigoval soupis repertoáru Národního divadla 1945–1950, připravil k vydání teoretické stati J. Honzla.

Manžel herečky Libuše Peškové, otec herečky Jaroslavy Pokorné a herce a režiséra Ivana Pokorného.

Pracovní text hry Křídový kruh (verze Jaroslava Pokorného) v knihovně archivu ND, sign. r 5436