Francouzský skladatel, narodil se v Paříži, zemřel tamtéž. Syn velkoobchodníka se po maturitě (1918) začal věnovat studiu klavírní hry a skladby. Stal se předním členem pařížské Šestky, její muzikálovou hudební poetiku však záhy opustil. Pro jeho vývoj více znamenala neoklasická poetika. Poulenc zhudebňoval v početné písňové tvorbě verše francouzských básníků, k nimž měl povahově a duchovně velmi blízko. Na Apollinairův text napsal operu buffu Prsy Tiréziovy (1944), na Cocteaův text tragické lyrické monodrama Lidský hlas (1958). Je také autorem řady duchovních děl (motety, laudy, Stabat mater), četných sonát pro nejrůznější nástroje, koncertů pro varhany a klavír.