Výtvarník patřící do německé rodiny scénografů, jejíž členové působili v divadle od počátku 18. až do 19. století. Výrazně obohatili vizuální stránku německé romantické opery. Angelo se narodil v Mnichově, zemřel tamtéž. Od roku 1849 působil v Mnichově, kde se podílel na tamních premiérách Tannhäusera (1855) a Lohengrina (1859) i na německé premiéře Tristana a Isoldy (1865), Mistrů pěvců norimberských (1868), Zlata Rýna (1869) a Valkýry (1870) i na soukromých představeních Oberona a Gluckovy Armidy, která uspořádal Ludvík II. Jeho výtvarné návrhy prozrazují vytříbený smysl pro epické pojetí výpravy a architekturu. Nádvoří v Hohenschwangau je pravděpodobně kopií scény ze 2. jednání Lohegrina, na němž r. 1867 v Mnichově spolupracoval. Dále působil v Drážďanech (1865–1880), Praze a v St. Petěrburgu. Jeho umělecká pozůstalost je uložena v mnichovském divadelním muzeu a v muzeu Ludvíka II. v Herrenchiemsee.