Narozena v Praze, zemřela v Praze. Vlastním jménem Alžběta Pechová. Po základním vzdělání na soukromé dívčí škole A. Svobody navštěvovala rok Ústav pro ženské ruční práce, další rok pak vypomáhala na Svobodově škole ve výuce francouzštiny a ručních prací. Většinu vzdělání získala autodidaxí, což nezůstalo bez vlivu na její celoživotní úsilí o zvýšení úrovně ženského školního vzdělávání a na aktivitu v ženském hnutí. Byla redaktorkou Ženských listů, tajemnicí (1875–1891) a předsedkyní (1891–1910) Ženského výrobního spolku a zakladatelkou (1890) a vůdčí organizátorkou první dívčí střední školy v Rakousku Minerva.
Do literatury vstoupila roku 1863. Na začátku 60. let se u Krásnohorské poprvé projevila vážná nemoc kloubů, která jí značně ztěžovala život i práci. 1867 se přestěhovala do Plzně, kde se již dříve usadili dva její sourozenci. Účastnila se tamějšího kulturního života; zpívala v místním Hlaholu, pro jehož potřeby překládala texty sborů, zažila tu i neúspěšnou premiéru své první veselohry Tajemný milovník. 1871 získala stipendium Svatoboru k cestě na Šumavu, z níž vzešla sbírka Ze Šumavy. 1874 se natrvalo vrátila do Prahy. 1922 jí byl udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.
Byla básnířkou, prozaičkou, literární kritičkou; významné jsou její překlady (Byron, Puškin, Mickiewicz) a libreta k operám (Smetana, Bendl, Fibich). Pohřbena je v Praze na Olšanských hřbitovech (VI, 3, 38).