Italský spisovatel a dramatik, vlastním jménem Pier Maria Rosso. Narodil se v Caltanissettě, zemřel v Lido di Camaiore. Vystudoval práva v Římě, několik let žil v Holandsku a několikrát pobýval v Německu. Kontrast jihu proti severu často vystupuje do popředí jako důležitý motiv jeho prozaických i dramatických prací. V Římě se Rosso sblížil s Pirandellem, který ho uvedl do literárních kruhů a pomohl mu prosadit hry, které pak úspěšně prošly Evropou a v roce 1934 mu byla udělena cena Italské akademie.

Publikoval většinou jednoaktovky, některé větší hry z té doby nebyly dodnes uvedeny. Stylové rozpětí jeho tvorby je patrné na dvou obvykle vysoko ceněných hrách: v Lazzarině mezi noži konstruuje čirou symbolickou hru, jakoby oproštěnou od fakt životní empirie, kterou lehce podrobuje pooetickému záměru. Naproti v dramatu Ó loutky, jaká vášeň! vytváří snový obraz z banální šedi a nejvšednějších rozporů moderního života. Rosso bývá často označován za jediného italského expresionistu, poukazuje se na vliv Strindbergův a Maeterlinckův.

zdroj: Slovník světových dramatiků. Italští autoři. Praha, Divadelní ústav 1983.

Pracovní text hry Dřímající kráska (orig. La bella addormentata), v ND neuvedené, v knihovně archivu ND, sign. r 985