Narozen v Praze, zemřel v Berlíně. Psal se též Věnceslav R. Žák italského baletního mistra P. Rainoldiho. Od svých 14 let do roku 1852 působil ve Stavovském divadle a poté v Německu (např. 1956 choreograf v Hamburku). V roce 1860 se vrátil z Brém do Prahy a stal se baletním mistrem Stavovského divadla (1860–1864). Současně byl v letech 1862–1864 šéfem baletu v Prozatímním divadle. V letech 1866–1872 působil jako baletní mistr v Lipsku, 1873–1878 v Moskvě ve Velkém divadle (jako host již v roce 1871; v roce 1877 zde vytvořil choreografii pro premiéru Čajkovského Labutího jezera), 1880–1881 v Berlíně (Victoria Theater).
Od 1. 2. 1882 byl jmenován prvním baletním mistrem v historii Národního divadla a působil v této funkci do 30. 10. 1884. Po konfliktu s J. J. Kolárem, který mu kladl za vinu neúspěch své hry Umrlčí hlava, odešel Reisinger i se svou ženou z ND. Působil pak opět v Moskvě a v Berlíně, kde byl nakonec šéfem Renzova cirku. Jeho poslední práce, pantomima Ein Weihnachtsmärchen a výpravný balet Hans Sachs im Schlaraffenland (s hudbou K. Flinsche) byly uvedeny v roce 1893 v Darmstadtu a Norimberku.
Manžel tanečnice ND Emilie Kepplerové. Bratr tanečnic Stavovského divadla Dorothy a Marie Reisingerových, bratranec tanečníka a baletního mistra Jana Nepomuka Reisingera.