Francouzský básník, romanopisec, dramatik. Narodil se v Médéa (Alžírsko), zemřel v Paříži. Byl synem lékaře v Alžírsku. Bojoval jako dobrovolník ve francouzsko-pruské válce (1870-1871), účastník Komuny, později až do roku 1875 vedl dobrodružný a potulný život.Postupně byl profesorem, námořníkem, přístavním nosičem, hercem. V roce 1876 se proslavil svou vášnivě zaujatou písní nazvanou Píseň nuzáků (1876), v níž promlouvají lidé z okraje společnosti. Jeho romány vypovídaji o odporu ke společenským konvencím a o zájmu o originální postavy. Richepinův rukopis se vyznačuje bohatou slovní invencí a vypravěčstvím. Hlavní díla: básně Pohlazení (1877), Rouhání (1884), Mé ráje (1894), Básně z války (1918), Hrany (1922), romány a povídky Bizarní smrti (1877), Vějička (1881), Historie ze zásvětí (1882), Dlažba (1883), Španělské povídky (1901), dramata Hvězda (1873), Nana Sahib (1883), Pan Scapin (1886), Hlídací pes (1889), Tulák (1897), Don Quichotte (1905) ,ad.

Zdroj: Slovník francouzsky píšících spisovatelů. P., Libri 2002.