Romain Rolland
Datum narození
29.01.1866
Datum úmrtí
30.12.1944
Životopis
Francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik a literární kritik. Narodil se v Clamecy (Burgundsko) v rodině notáře, zemřel ve Vézelay. Již v chlapeckém věku se ukázal jako talentované dítě, rodina se proto rozhodla roku 1880 přestěhovat do Paříže. Zde měl získat co nejlepší vzdělání, což se i podařilo: v letech 1886–1889 studoval dějepravu na elitní škole Ecole Normale Supérieure, ve studiu pak pokračoval dva roky v Římě, kde také zahájil svou literární činnost. V letech 1893–1912 přednášel dějiny hudby na Sorbonně a působil jako profesor dějin umění na Ecole Normale. Současně byl hudebním kritikem a psal monografie o významných skladatelích. Od roku 1912 se věnoval výhradně umělecké činnosti.
Celých deset let (1904–1914) Rolland pracoval na svém stěžejním díle, románu Jan Kryštof, za který byl oceněn roku 1915 Nobelovou cenou. Jako velký humanista a lidumil věnoval téměř celou finanční částku s cenou spojenou na zmírnění útrap lidí postižených první světovou válkou. Své humanistické a pacifistické názory projevoval jednak prací v nově vzniklém Červeném kříži, jednak ovlivňováním veřejného mínění četnými esejemi z oblasti politiky, filozofie, divadla a hudby. Velmi rychle tak stanul v čele nejsilnějších duchů kulturní Evropy své doby a vyjadřoval se též k politickým otázkám. Později např. odsoudil fašismus, nacismus či Mnichovskou dohodu; přesto, že obdivoval (tak jako řada francouzských intelektuálů té doby) sovětský systém, po uzavření Molotovova-Ribbentropova paktu v roce 1939 zaujal kritický postoj i ke Stalinovi.
Dlouholetá práce na Janu Kryštofovi Rollanda natolik vyčerpala, že po dokončení díla toužil napsat něco méně rozsáhlého a tematicky odlehčenějšího. Výsledkem byl román Colas Breugnon z roku 1919, který u nás díky překladu Jaroslava Zaorálka zdomácněl pod názvem Dobrý člověk ještě žije. Děj románu Rolland umístil do rodného Burgundska a jde zřejmě o jeho vůbec nejčtenější a nejoblíbenější dílo. Kromě toho v této době napsal ještě další dvě kratší práce: novelu Petr a Lucie (1920) a román Clerambault (1920). V letech 1922–1933 pracoval na svém druhém rozsáhlém románu s názvem Okouzlená duše. Kromě prozaických prací je autorem celé řady životopisů významných světových osobností (např. Beethoven, Michelangelo nebo Lev Nikolajevič Tolstoj) a také mnoha divadelních her určených pro tzv. lidové divadlo. Divadelní tvorbou se snažil oslovit nejširší lidové vrstvy – chtěl jim tak zprostředkovat hluboké mravní ideály, v nichž viděl možnost povznesení lidstva. Po okupaci Francie hitlerovským Německem se nacisté neodvážili Rollanda zatknout, natolik se stal významnou postavou světové kultury.
Je autorem titulů
Danton (Činohra)
O Leninovi (Ostatní)
Vlci (Činohra)