Francouzský skladatel. Narodil se v Tourcoing, zemřel v Royanu. Jako malý chlapec osiřel a byl vychován dědečkem, starostou rodného města. Po absolvování námořní akademie v Brestu sloužil do r. 1894 jako poddůstojník námořní služby, v níž poznal i země Orientu, kde vnímal tamní exotickou hudbu. V roce 1894 toto zaměstnání opustil a stal se soukromým žákem E. Gigouta, v letech 1898–1902 vystudoval skladbu u V. d'Indyho na Schola cantorum.

Na pařížskou hudební scénu vstoupil zrovna v době, kdy její tvářnost určoval impresionismus C. Debussyho. Debussy ovlivnil řadu raných Rousselových děl (Báseň lesa 1906, balet Pavoučí slavnost 1913, kantátu Evokace 1911 aj.). V opeře-baletu Padmavati (1918) těžil skladatel inspiračně i hudebně z cest po asijských zemích. Koncertem pro malý orchestr (1925) a orchestrální Suitou F dur (1926) dospěl k osobité podobě neoklasicismu, vyznačující se vytříbenou zvukovostí a formální kázní. Jeho umělecký vývoj byl dovršen 3. a 4. symfonií (1930, 1934), klavírním koncertem (1928) a zvláště baletem Bacchus a Ariadna (1930). V Olomouci měla 14. 11. 1936 světovou premiéru jeho operní hříčka z r. 1933 Odkaz tety Karoliny.