Světelný designér. Působil v Berlíně do 80. let 20. století jako fotograf. V roce 1988 byl zaměstnán jako světelný technik ve Stuttgartském státním divadle a začal se věnovat osvětlování filmů a televizních produkcí. Jako světelný designér na volné noze spolupracoval s baletními, tanečními, operními i činoherními soubory v Evropě, Spojených státech amerických a Austrálii. Dále působil na hudebních festivalech (například v Salcburku nebo ve Vídni), podílel se na různých eventech (pro Hugo Boss, Formuli 1, Strenesse ad.), filmech a televizních reklamách.

Navrhoval osvětlení pro všechna díla Marca Goeckeho, která byla uvedena ve Stuttgartském baletu, včetně celovečerních baletů Louskáček (2006) a Orlando (2010). Haberland s Goeckem spolupracoval i na jiných inscenacích v jiných divadlech, například na baletu Nijinsky (2016, Gauthier Dance, Theaterhaus Stuttgart), Der Liebhaber (2021, Hannoverské státní divadlo) nebo Dogs Sleep (2019, Balet Pařížské opery). Haberlandův světelný design byl pro Goeckeho choreografie použit též ve Scapino Ballet Rotterdam, Les Ballets de Monte Carlo, Nederlans Dans Theater, v Berlínském státním baletu, Norském národním baletu, Ballett der Niedersächsischen Staatstheater Hannover, Baletu Vídeňské státní opery a v Mnichovském státním divadle. Udo Haberland rovněž vytvořil světelný design pro inscenace choreografů, jako jsou například Örjan Andersson, Bridget Breiner, Jérôme Delbey, Giovanni Di Palma či Cayetano Soto.

Aktualizace: 2023