Polská scénáristka, dramatička a režisérka. Narodila se roku 1982 ve Varšavě do umělecké rodiny. Její otec, bratr a otcové jejích dětí jsou režiséři, matka pracuje jako scenáristka. Sama je partnerkou a spolupracovnicí českého režiséra Jakuba Krofty. Vystudovala kulturní studia na Varšavské univerzitě a scenáristiku na Filmové škole v Lodži. Je také absolventkou školy Laboratorium dramatu, Školy filmové režie Andrzeje Wajdy a mnoha mezinárodních workshopů pro scénáristy.

Je autorkou a spoluautorkou scénářů k televizním a filmovým seriálům. Mezi její divadelní texty patří adaptace klasiků a mnoho původních her pro děti, dospívající a dospělé. Její hry byly uvedeny mimo jiné v Divadle Julia Słowackého v Krakově, Polském divadle v Bydhošti, Divadle Fredry v Hnězdně, Divadle Żeromského v Kielcích nebo v pražských Divadle v Dlouhé a Divadle X10. Je laureátkou polských dramatických, divadelních i prozaických soutěží. Za svou debutovou hru Děloha (Macica) získala Cenu Starého divadla v Krakově a měsíčníku Dialog. Dále je finalistkou Gdyňské dramatické ceny, držitelkou Grand Prix a ceny za nejlepší hru sezony v polské Soutěži inscenované současné dramatické tvorby. V roce 2017 převzala spolu s Jakubem Kroftou Vratislavskou divadelní cenu.

Spolu s Kroftou tvoří rozpoznatelný dramaturgický a režijní tandem. Jejich spolupráce začala hrou Madame ??ve varšavském divadle Teatrze Dramatycznym. Společně realizují inscenace pro rodiny a mládež, ale také pro dospělé publikum jako např. Casanova, Macbeth nebo Cizí jazyk (Język obcy). Od roku 2012 působí jako dramaturgyně Vratislavského divadla loutek. Ve své tvorbě pro děti se zaměřuje na téma rodiny a jejích různých podob – od samoživitelek přes patchworkové rodiny až po zvolené rodiny. Zkoumá také specifickou situaci dívek a žen ve společnosti. Základní předpoklad její tvorby je, že umění by nemělo dávat odpovědi, ale klást otázky, což platí také, možná dokonce především, pro umění pro děti. Těžkým tématům se proto nevyhýbá, ale snaží se o nich mluvit upřímně a s humorem. Charakteristickým znakem jejích textů jsou víceméně skryté shakespearovské citáty nebo travestie.

Je spoluzakladatelkou dua KOLEKTYWA, které se zaměřuje na performance ve virtuálním i veřejném prostoru. Soustředí se na autoetnografii – od výzkumu postavení umělců v grantovém systému (projekt koncepcjadlainstytucji.pl, ve kterém autorky obrátily role a vyzvaly instituce k podávání žádostí o jejich čas a kreativitu) přes politický boj (podnět k odvolání konzervativní kurátorky osvěty) po performance Nemohu (Nie mogę) o prožitku deprese. Je členkou komunity Fabulamundi podporující současnou evropskou dramatiku. Její hry byly představeny publiku v České republice, Německu, Rakousku, Rumunsku, Maďarsku, Slovensku, Itálii a Finsku.

Aktualizace: 2024