Narozena v Mikulovicích u Znojma, zemřela v Praze. Do školy začala chodit v Praze, kam se rodina v roce 1874 přestěhovala. Vzdělání zakončila v klášterní škole u Svatého srdce. Po studiích se nějaký čas živila jako společnice a domácí učitelka. 1890 se vdala za spisovatele F.X.Svobodu. Podnikala kratší cesty (Itálie, Jugoslávie, Francie), bývala často v Beskydách. Prostřednictvím svého muže se seznámila s řadou kulturních pracovníků a pod jeho vlivem začala sama tvořit. První práce tiskla od 1891 v Rozhledech, Světozoru a Lumíru. Její uměleckou osobnost formovalo celoživotní přátelství s F.X.Šaldou. Spolupracovala s jeho časopisy (Novina, spoluredigovala Českou kulturu). Založila a vedla časopisy Lípa (1918-1919) a Zvěstování (1919). Za první světové války byla inspirátorkou a organizátorkou sdružení České srdce, akce na pomoc venkova hladovějícím městským dětem. Psala povídky, romány a novely (Na písčité půdě, Přetížený klas, Milenky, Marné lásky, Zahrada irémská, Po svatební hostině aj.). Zvláštní místo v tvorbě Svobodové má rámcová novela Černí myslivci, knížka plná poezie a romantiky, nevšední znalosti přírody a lidí, v níž autorka využila beskydských pověstí k působivé historii o lásce a smrti. Její stylistické mistrovství, smysl pro detail a náladu, atmosféru lidských vztahů a kolorit prostředí se nejvíc uplatnily v knihách, které vznikly na okraji díla, v črtách z cest a povídkách o dětech a pro děti (V odlehlé dědině, Pokojný dům, Blaženčino pokání aj.) a v nedokončených vzpomínkách Ráj. Je pohřbena na Vyšehradě, hrob č. 56/2 (Slavín).