Francouzský dirigent. Studoval hru na klavír u Michela Béroffa na Pařížské konzervatoři a dirigování v Paříži a Helsinkách u Esy-Pekky Salonena, Alaina Altinoglua, Leifa Segerstama, Davida Zinmana, Petera Eötvöse a Pierra Bouleze. V roce 2016 vyhrál dirigentskou soutěž ADAMI. Byl hlavním dirigentem DEMOS, projektu mládežnického orchestru založeného Philharmonie de Paris.

Jako klavírista provedl Ravelův Klavírní koncert G-dur, který zároveň dirigoval. Vydal CD s klavírním sólem, na kterém jsou jeho vlastní transkripce orchestrálních děl Debussyho, Stravinského, Duruflého, Saint-Saënse a Ravela. Jako umělecký redaktor La boîte a musique (pořad o klasické hudbě ve francouzské národní televizi) se často objevoval ve vysílání Radio France a Radio Classique.

Působil jako asistent Daniela Barenboima ve Státní opeře Unter den Linden v Berlíně a předtím byl asistentem dirigenta v Marseille Opera, kde se stal spolupracovníkem hudebního ředitele Lawrence Fostera. Ve Státní opeře Berlín dirigoval Cherubiniho Médeu a také Bizetovy Lovce perel. V Opéra National de Paris dirigoval zkrácenou verzi Prstenu Nibelungova. Dirigoval koncert s Lang Langem v Philharmonie de Paris. Dirigoval Orchestre de Chambre de Paris a Staatskapelle Berlin.

Je hudebním ředitelem Opéra de Toulon a hlavním hostujícím dirigentem Litevského národního symfonického orchestru. Je také uměleckým a hudebním ředitelem Ensemble Symphonique de Neuchatel ve Švýcarsku. Mezi jeho angažmá patřil debut v Opeře ve Frankfurtu s Flotowovou Martou a nová inscenace La traviaty v Saint-Étienne. Dirigoval také inscenace Massenetovy Thais a Carmen v Opéra de Marseille, Hraběte Oryho a Peera Gynta v Curyšské opeře a Gounodovy Královny ze Sáby v Opéra de Marseille. Dále debutoval ve vídeňském Musikvereinu s Tonkünstler Orchestra a s Orchestre Métropolitain de Montréal s Emmanuelem Pahudem a Orchestre national de l’Île-de-France v Philharmonie de Paris.

V roce 2023 ho Francouzská republika jmenovala Rytířem Řádu umění a literatury za jeho přínos umění.

Aktualizace: 2025