Hudební skladatel, narodil se v Tovačově (okr. Přerov), zemřel v Praze. V letech 1927–1932 studoval na pražské konzervatoři (skladbu u K. B. Jiráka, dirigování u P. Dědečka, klavír u R. Kurzové, violu u F. Stupky) a v letech 1931–1936 na mistrovské škole (skladbu u J. Suka, dirigování u V. Talicha). V letech 1936–1951 působil jako hudební režisér a dramaturg Čs. rozhlasu v Praze; 1945–1948 byl činný v Umělecké besedě.

Ve své tvorbě vyšel z inspirací moravským folklórem a dospěl k osobitému dramatickému, interpretačně náročnému projevu. Autor orchestrálních děl (symfoniety, 1940, 1961, 1980, 1982; Moravské taneční fantazie, 1951; Rapsodické variace, 1953), skladeb klavírních a komorních (smyčcové kvartety), písní (cykly Zpěv rodné země, 1942; Vonička, 1948; Ej srdénko moje, 1954), sborů (své matce, 1942; Lidice, 1945; Šohajé, 1948; Madrigaly pro smíšený sbor, 1959; Cesta k světlu, 1980) a jiných děl.