Václav Štulc
Datum narození
20.12.1814
Datum úmrtí
09.08.1887
Životopis
Narozen v Kladně, zemřel v Praze. Od roku 1827 studoval na staroměstském Akademickém gymnáziu (učitelé J. Jungmann, F. J. Svoboda), kde se sblížil se skupinou vlastenecky orientovaných studentů (K. H. Mácha, K. Sabina, J. B. Pichl aj.). V roce 1830 vstoupil jako první student do právě založené Matice české. R. 1832 začal studovat tzv. filozofii (další přátelé K. S. Amerling, B. Jablonský aj.). Cestoval po Čechách, Moravě, Slovensku i Uhrách. R. 1835 vstoupil do arcibiskupského semináře, r. 1839 byl vysvěcen na kněze. Poté se stal kaplanem v Kvílicích u Slaného, kde působil i pedagogicky a osvětově. Od r. 1843 byl duchovním správcem v ústavu pro slepce pod Bruskou, od r. 1846 v ústavu choromyslných u sv. Kateřiny.

Roku 1848 Štulce zvolili do Národního výboru, výboru Lípy slovanské, účastnil se jednání Slovanského sjezdu, spoluzaložil Katolickou jednotu, stal se katechetou na staroměstském Akademickém gymnáziu, kde vyučoval i češtinu a dějepis. R. 1851 podnítil s O. Czerninem a J. V. Jirsíkem sbírku na stavbu novorománského kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. R. 1860 byl zvolen za sídelního kanovníka kolegiátní kapituly na Vyšehradě. V 60. a 70. letech dal podnět k založení tzv. Vyšší dívčí školy, Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta a družstva Katolického spolku tiskového Vlast; přednášel v Umělecké besedě a Besedě učitelské, přispíval do Riegrova Slovníku naučného hesly z oblasti církevní historie a pedagogiky.

R. 1870 se stal vyšehradským proboštem, dal přestavět zdejší proboštství, kanovnické domy a kostel sv. Petra a Pavla, vysvěcení se však nedožil stejně jako realizace svého návrhu přeměnit vyšehradský hřbitov v čestné pohřebiště představitelů národního života. R. 1880 byl jmenován konzistorním radou krakovským a litoměřickým, r. 1881 domácím prelátem papeže Lva XIII. Ve své závěti odkázal značné obnosy Svatoboru, vyšehradské vikarii, chudým kněžím, chlapeckému semináři v Příbrami aj.

Rozsáhlá byla také Štulcova literární, překladatelská, adaptační a ediční činnost. Mezi jeho nejznámější díla patří básnický cyklus Na Tatrách a pod Tatrami, básnické sbírky Pomněnky na cestách, Harfa sionská, Dumy české aj. Psal též biografické práce o významných osobnostech obrozenské kultury (např. dva životopisy J. Jungmanna) a práce literárněhistorické (Pohled na literaturu českou věku Karla IV.). Přeložil hlavní díla polského básníka A. Mickiewicze a básně Z. Krasińského.

Pohřben je na Vyšehradě, hrob č. 96/4 (hrobka kanovníků kapituly vyšehradské).
Textové a hudební úpravy
Halka premiéra SEZONA 1886/1887 - Překlad
Halka premiéra SEZONA 1897/1898 - Překlad