Česká tnečnice, choreografka, pedagožka. Narodila se ve Lhotě u Nákla, zemřela v Letovicích u Brna. Žačka A. Dubské, H. Vojáčkové, J. Kröschlové, v Paříži E. Krasovské. Po promoci na FF UK (RNDr. 1925) odjela do Paříže, kde tančila v letech 1930–1941 v řadě divadel a souborů, např. v Gaité Lyrique, Pigalle, Chatelet; jako první česká tanečnice vystupovala v pařížské televizi. V roce 1941 se vrátila do Brna, kde měla nastoupit na šéfovské místo po I. V. Psotovi, mezitím bylo divadlo Němci zavřeno.

Věnovala se koncertní a pedagogické činnosti. Po skončení války dále koncertovala (Večer orientálních tanců spolu se S. Remarem, Brno 1946), vytvořila řadu choreografii v činohrách, operetách i operách (Ženy jsou ženy W. A. Mozarta, ND Praha 1957). Dominantní byla její pedagogická činnost, vychovala celou generaci výrazných interpretů.