Narozen v Těnovicích (u Plzně), zemřel v Blovicích (u Plzně). Vlastním jménem Václav Valenta. Prozaik, překladatel z ruštiny. Roku 1906 absolvoval Učitelský ústav v Plzni, r. 1908 složil tamtéž zkoušku způsobilosti. Od r. 1906 vyučoval na obecných školách, r. 1915 byl povolán do armády. Zprvu sloužil v Maďarsku, r. 1916 byl odvelen do Haliče, tam byl zajat a odvezen do Kyjeva a potom na Sibiř do Irbitu.

R. 1917 se přihlásil do československých legií, od února 1919 se účastnil bojů o sibiřskou magistrálu, v červenci 1919 byl jmenován starším učitelem a správcem školy nezletilých dobrovolců v Irkutsku, r. 1920 odjel i se svými žáky do vlasti lodí z Vladivostoku kolem Japonska, Číny a Indie. Od r. 1921 učil v Blovicích. R. 1941 byl dán jako ruský legionář perzekučně do penze. Po 2. světové válce nastoupil opět na místo řídícího učitele v Blovicích, r. 1947 odešel na trvalý odpočinek.