Narozen v Suchdole (Suchdol nad Odrou) u Nového Jičína, zemřel v Praze. Studoval na gymnáziu v Prostějově. Se svým spolužákem a přítelem J. Wolkrem se učil hudbu a zpěv u V. Měrky (na Wolkrovy verše komponoval Vincourek později písně). V roce 1919 absolvoval Konzervatoř Praha (varhany u J. Kličky, dirigování a kompozici). Téhož roku se v Národním divadle ucházel o místo korepetitora, krátce zde i vypomáhal (1919/1920), ale angažován nebyl. Současně korepetoval v pěvecké škole E. Buriana, kde pokračoval též ve studiu zpěvu. Na koncertech bratří Burianů vystupoval jako klavírní doprovázeč. V sezoně 1920/1921 byl angažován jako korepetitor divadla v Olomouci, 1921/1922 jako kapelník divadelní společnosti M. Zieglerové, 1922/1923 jako dirigent operety Národního divadla v Brně. V lednu 1924 se stal dirigentem Slovenského národného divadla Bratislava, kde setrval až do roku 1945 (od 1933 jako dramaturg, od 1938 coby šéf opery).
V letech 1927–1945 učil na Hudební a dramatické akademii pro Slovensko v Bratislavě (od 1941 Konzervatoř Bratislava) a vychoval celou generaci slovenských dirigentů i řadu slovenských a českých zpěváků. Na koncertech uváděl díla mladých slovenských skladatelů. V letech 1945–1948 působil jako dirigent České filharmonie.
V ND byl angažován od 1. 10. 1949 do 31. 7. 1950. Spolupracoval s amatérskou Pražskou zpěvohrou, v letech 1954–1956 byl šéfem operety divadla v Kladně (nastudoval zde i Škroupova Dráteníka, 1955); 1956–1958 byl po R. Vašatovi šéfem opery Státního divadla Ostrava (podílel se tam na úspěšné inscenaci Suchoňovy Krútňavy, 1957), 1958–1961 byl šéfem opery v Košicích, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu.