Bulharský skladatel, klavírista, dirigent a pedagog. Narodil se v Curychu, zemřel v Sofii. Na sofijské konzervatoři byl krátce žákem Dobri Christova. V roce 1912 odešel s ovdovělou matkou lékařkou do Berlína, kde studoval na konzervatoři a na hudební akademii hru na klavír a skladbu. Absolvoval v roce 1921, když už předtím získal svým 1. klavírním koncertem (1918) a klavírním cyklem Imprese (1920) dvakrát Mendelssohnovu cenu. Trvalý ohlas měla jeho orchestrální skladba Bulharská rapsódie Vardar op. 16 (1922). Režisér Max Reinhardt si pak u něho vyžádal scénické hudby ke svým inscenacím G. B. Shawa, W. Shakespeara, A. Strindberga aj.

Po návratu do Bulharska v roce 1932 byl Vladigerov jmenován profesorem Státní hudební akademie v Sofii, nejprve pro obor klavíru, později skladby. Stal se čelnou osobností bulharského hudebního života a odchoval řadu významných žáků. Nechal se ovlivnit různými stylovými vlivy, určující ale byl jeho silný vztah k bulharské lidové hudbě a k pozdně romantické tradici. Vytvořil čtyři klavírní koncerty (1918, 1930, 1937, 1953), houslový koncert (1921), historickou národní operu Car Kolojan (1936), orchestrální suity, značný počet filmové a scénické hudby.