Narozen v obci Pohoří (u Opočna), zemřel v Praze. Literární historik a kritik, editor, dramatik, autor próz a veršů, publicista, učitel. V letech 1867–1875 navštěvoval katolické gymnázium Borromeum v Hradci Králové, po maturitě studoval na pražské filozofické fakultě. V Praze se účastnil dění v Literárním odboru Umělecké besedy i ve studentských kroužcích. V letech 1880–1909 působil jako středoškolský učitel (aprobace čeština, latina a řečtina, učil i psychologii) v různých městech, svoji učitelskou dráhu završil v letech 1909–1923 v Praze na malostranském gymnáziu.

Ve svých působištích podporoval činnost divadelních ochotníků. Od roku 1891 až do 1. světové války soustavně vystupoval jako kritický referent Národních listů, autorsky spolupracoval též s Ottovým slovníkem naučným. Pražský život samotářského profesora oživovaly pravidelné čtvrteční besedy, sdružující přátele umění a písemnictví ještě z časů středoškolských studií a pokračující od roku 1910 jako Kroužek přátel profesora Jana Voborníka.