Prozaik a kulturní historik; popularizátor poznatků o životě městské společnosti 16. a začátku 17. století, jedna ze zakladatelských osobností české kulturní historie.
Narozen v Praze, zemřel v lázních Bad Reichenhall (Bavorsko). Vystudoval Akademické gymnázium v Praze (1868), rok strávil v klášteře, 1869–1872 studoval na pražské filozofické fakultě historii (doktorát 1879); už v době studií vypomáhal městskému archiváři prof. Emlerovi. Od 1873 působil jako středoškolský profesor dějepisu nejprve v Pardubicích (do 1874), pak v Rakovníku, kde započal samostatný archivní průzkum a pracoval též v kulturních a občanských spolcích a sdruženích. Z Rakovníka 1884 přesídlil do Prahy a do 1907, kdy odešel do důchodu, učil na Akademickém gymnáziu.
Působil jako odborný konzultant a poradce v oboru kulturní historie, byl členem řady vědeckých a kulturních společností (Matice česká, literární odbor Umělecké besedy, Historický spolek aj.).
Pohřben je v Praze na Vinohradském hřbitově (10, 33).