Český malíř, grafik a ilustrátor. Narodil se v Rybí, zemřel v Praze. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Františka Kysely a na Akademii výtvarných umění u Viléma Nowaka. V roce 1943 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes a o 6 let později Svazu čs. Výtvarných umělců. Zabýval se knižní ilustrací, malbou, novinovou kresbou a návrhem plakátů. Snažil se důsledně propojit text s obrazovým doprovodem knihy. Ilustroval např. Olbrachtovu knihu Ze starých letopisů (1952), v níž se nechal inspirovat výtvarným rukopisem Mikoláše Alše, dále Baarovu Hanýžku a Martínka (1939) a Národní pohádky a pověsti Beneše Třebízského (1941). V roce 1959 byl jmenován zasloužilým a v roce 1970 národním umělcem. Svými ilustracemi získal mezinárodní uznání, o čemž svědčí cena H. Ch. Andersena z roku 1972. V roce 1974 mu byla udělena cena nakladatelství Albatros a o dva roky později Evropská cena IBBY.

Mimo knižní ilustrace se zejména po roce 1950 zabýval plakátovou tvorbou a návrhy na sgrafita monumentální dekorativní povahy, které obsahují prvky socialistického realismu. Svou tvorbou je zastoupen ve sbírkách Národní galerie, Středočeské galerie, Oblastní galerie v Liberci, Západočeské galerii v Plzni a jinde. Samostatně vystavoval během svého života v Praze (1943, 1978, 1980), Ostravě (1963), posmrtně měl samostatné výstavy např. v: Liberci (1982), Novém Jičíně (1985, 1989), Praze (1984, 1989), Karlovy Vary (1986), Ostrava (1986) aj.

Pohřben je na Vyšehradském hřbitově v Praze (odd. 5, hrob č. 107).