Ruský grafik a malíř. Navštěvoval vojenskou školu a byl delší čas důstojníkem jízdy. Již tehdy se však začal zajímat o umění a dějiny a uveřejnil svůj první článek o epizodě Napoleonova tažení na Rus. Na počátku 20. století opustil vojenskou službu, aby se mohl zcela věnovat umění. Studoval na petrohradské Akademii umění, kde ho zřejmě ovlivňoval nadaný grafik D. N. Kardovský. Před 1. světovou válkou byl již Zareckij známým knižním ilustrátorem. Své kresby, především k dílům ruských klasiků, stylizoval v duchu 18. století a v duchu ruského empiru a biedermeieru.

Válka 1914–1918 přerušila jeho uměleckou práci. V letech 1920–1931 působil v Berlíně, kde byl předsedou Svazu ruských umělců, 1931–1951 žil v Praze a od roku 1951 v Paříži. Během pražského období vznikla také jeho práce o kresbách a malbách ruských básníků a spisovatelů. První stať na toto téma, kterým se zabýval dlouhou dobu, uveřejnil již v roce 1928.

V roce 1932 uspořádal v Praze velkou výstavu ze svých sbírek, ke které vydal katalog pod názvem Puškin a jeho doba a malou sérii pohlednic s reprodukcemi Puškinových kreseb. K jeho sběratelské činnosti významně přispělo přátelství s ruským spisovatelem A. M. Remizovem (1877–1957), kreslířem a ilustrátorem svých knih. Rukopisy a sbírky N. V. Zareckého jsou uloženy v archivu Columbia University v New Yorku.