Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze nejprve u Eduarda Engertha, pak u Josefa Matyáše Trenkwalda a Jana Sweertse a nějaký čas ve Vídni. V roce 1875 odešel přes Vídeň do Belgie a poté s Maxmiliánem Pirnerem a Josefem Tulkou prováděl kartony pro okna Votivního kostela ve Vídni podle návrhů Josefa Matyáše Trenkwalda. V Praze sdílel společný ateliér např. s Václavem Brožíkem a s Antonínem Chitussim. V roce 1879 absolvoval s Mikolášem Alšem pobyt v Itálii a rok předtím navštívil Paříž, 1884 procestoval Holandsko.

Po návratu začal s prací na soutěžních návrzích pro výzdobu interiérů Národního divadla, vyhrál i soutěž na první oponu, která shořela v roce 1881. Svou účastí na výzdobě ND se zařadil do tzv. generace umělců ND. Podílel se rovněž na výzdobě řady dalších významných budov, byl vyhledávaným portrétistou, vynikajícím kreslířem. Dlouhá léta působil jako pedagog: 1885–1896 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a 1896–1915 na Akademii výtvarných umění.
Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech (IV, 4, 17).