Narozen australským rodičům v Americe, zemřel v Londýně. Studoval v Sydney a v Praze a jako operní dirigent debutoval ve slavném divadle Sadler’s Wells. Působil jako šéfdirigent Hamburské opery (1966–1969) a hudební ředitel Sadler’s Wells – později Anglická národní opera (1970–1977) i Waleské národní opery (1987–1992), kde si kromě jiného získal uznání svými pozoruhodnými inscenacemi Janáčka. V letech 1976–1979 byl šéfdirigentem Sydneyského symfonického orchestru a také dirigoval zahajovací veřejný koncert v Sydneyské opeře.

Byl dirigentem laureátem Skotského komorního orchestru, hlavním hostujícím dirigentem Philharmonia Orchestra, emeritním dirigentem Waleské národní opery a hlavním hostujícím emeritním dirigentem Sanfranciské opery. Jako odborník na český repertoár byl hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie, zásluhou své celoživotní spjatosti s tímto orchestrem i mnohými aspekty českého hudebního života.

Věnoval se rozsáhlému výzkumu umělecké interpretace 18. a 19. století. Jedním z vrcholů sezony roku 1991 bylo znovuotevření Stavovského divadla v Praze, scény původní premiéry Dona Giovanniho. Sir Charles dirigoval novou inscenaci této opery při příležitosti 200. výročí Mozartovy smrti. S Pražským komorním orchestrem nahrál všechny Mozartovy symfonie a serenády. Se Skotským komorním orchestrem nahrál šest Mozartových oper. Po velmi úspěšných představeních na Edinburském mezinárodním festivalu nahrál Idomenea a Requiem, které vydala společnost Linn Records. V roce 2002 Sir Charles oslavil 50 let svého působení na Edinburském mezinárodním festivalu, na kterém dirigoval Donizettiho Marii Stuardu, Händelovu Jepthu a Mozartovu Gran Partitu.

Rozsáhlá diskografie Sira Charlese zahrnuje oceněný cyklus nahrávek Janáčkových oper v podání Vídeňské filharmonie, Brittenovu Glorianu (oceněnou časopisem Gramophone jako Nejlepší operní nahrávka roku 1994) a Dvořákovu Rusalku s Českou filharmonií (oceněnou časopisem Gramophone jako Nejlepší operní nahrávka a Nejlepší operní nahrávka roku, dále cenami Preis der Deutschen Schallplattenkritik, Prix Caecilia a Edison Award za rok 1999). Pozoruhodné jsou jeho nahrávky Beethovenových a Mahlerových symfonií s Královskou liverpoolskou filharmonií a čtyř Brahmsových symfonií se Skotským komorním orchestrem. Se Skotským komorním orchestrem a s klavíristou Alfredem Brendelem nahrál šest Mozartových koncertů. Pro Supraphon nahrál s Českou filharmonií velké množství českých hudebních děl včetně Dvořákových Slovanských tanců, Smetanovy Mé vlasti, Polní mše a Koncertu pro dva sólové nástroje od Bohuslava Martinů, Janáčkovu Káťu Kabanovou, Šárku a Glagolskou mši.

Po mnoho let spolupracoval s Královskou operou, kde dirigoval mj. opery Únos ze serailu, Don Giovanni, Prodaná nevěsta, Semele a Rusalka. Mnohokrát vystoupil se Sanfranciskou operou a dlouhodobě spolupracoval s newyorskou Metropolitní operou. S Vídeňskou filharmonií debutoval na Salcburském festivalu, kde v roce 1998 dirigoval Figarovu svatbu a později Cherubiniho Médeu.

V roce 1974 obdržel titul Komandéra řádu Britské říše (CBE), v roce 1979 byl povýšen do šlechtického stavu, roku 1996 mu Česká republika udělila Medaili za zásluhy a roku 1997 byl pasován na rytíře Austrálie. V rámci udělování řádů a titulů při příležitosti narozenin britské královny v roce 2003 se stal Čestným rytířem. Je držitelem titulu Doktora hudby DMus (Hon) univerzit v Hullu, Yorku, Nottinghamu, Brně, Griffithu (Austrálie), Oxfordu, Napieru, Melbourne, Sydney a pražské AMU. Byl Prezidentem Trinity College of Music, čestným členem Royal College of Music, Royal Academy of Music, Trinity College of Music (Londýn), St. Peter’s College (Oxford) a Royal Northern College of Music.