Ruský skladatel a pianista. Narodil se v Semjonovu, zemřel v Beverly Hills (Kalifornie). Na moskevské konzervatoři byl žákem S. Tanějeva a A. Arenského. Vystupoval jako dirigent a klavírista v Moskvě, v letech 1906–1909 působil v Drážďanech, roku 1909 podnikl první koncertní cestu do USA. Po roce 1917 trvale opustil Rusko; zprvu žil ve Francii, od roku 1935 v USA. V cítění a v hudbě si uchoval trvalý vztah k ruské duchovní kultuře a k hudbě. Během 2. světové války výtěžky svých honorářů z koncertů věnoval na výzbroj Rudé armády. Byl velkým obdivovatelem P. I. Čajkovského, jehož památce připsal Klavírní trio d moll (1893). K Rachmaninovovým vzorům patřili i F. Liszt a F. Chopin. Rachmaninov komponoval hudbu mužného patosu širokodeché lyriky, někdy upadl do sentimentálního salonního tónu. Zůstal navždy romantikem ruské hudební dikce. Je autorem tří oper – Aleko (1892), Francesca da Rimini (1905), Lakomý rytíř (1905), tří symfonií, dvou klavírních sonát, dvou sešitů preludií.