George Tabori (maďarsky Tábori György) narozen v Budapešti, zemřel v Berlíně. Byl spisovatel, dramatik a divadelní režisér maďarského původu. Hlavním tématem Taboriho her je netradiční pohled na židovství a holokaust. Pracoval v Budapešti jako novinář, v roce 1936 odjel do Londýna. Za války získal anglickou státní příslušnost a pracoval jako válečný korespondent BBC na Blízkém Východě. Po válce debutoval v Londýně jako romanopisec. V roce 1947 se přestěhoval do USA, kde pracoval jako scénárista pro Hollywood.

V USA se setkal s B. Brechtem, jemu r. 1962 věnoval neobyčejně úspěšný večer Brecht on Brecht využívající prvky improvizace, některé hry přeložil do angličtiny. V roce 1958 se poprvé ujal režie: v newyorském Phoenix Theatre inscenoval ve vlastním překladu Strindbergovu Slečnu Julii. R. 1969 poprvé režíroval v Německu svou hru Kanibalové, 1971 přijel do Německa inscenovat další svou hru Pinkville a trvale se zde usadil. V letech 1972–1975 režíroval v Tübingen, Bonnu a Brémách, kde v roce 1976 založil s mladými herci divadelní laboratoř (Theaterlabor in Concordia) a inscenoval tam např. dramatizaci povídek Franze Kafky (Umělec v hladovění a Proměna 1977) nebo Shakespearova Hamleta (1978).

Při práci s herci Tabori uplatňoval svobodné rozvíjení celé skupiny, s níž prováděl společné experimenty bez přijaté koncepce. V letech 1978–1981 pracoval podle "brémského vzoru" i v mnichovském divadle Kammerspiele. Pro své projekty využíval i alternativní prostory. R. 1986 se přestěhoval do Vídně, kde téhož roku ve vídeňské Kammeroper nastudoval s velkým úspěchem pod názvem Der Bajazzo operu Leoncavalla Komedianti a o rok později na scéně Akademietheater svou vlastní hru Mein Kampf. V r. 1987 zakládá v uvolněném vídeňském divadle Schauspielehaus divadlo der Kreis. V Burgtheatru během dvou let režíroval tři vlastní hry: Bílého muže a Rudou tvář (1990), Babylon-Blues a Goldbergovské variace (1991).

zdroj: Semil, M. - Wysińska, E.: Slovník světového divadla. 1945-1990. Praha, Divadelní ústav 1998.