Ruský spisovatel, prozaik, dramatik, scénarista. Narodil se v Oděse, zemřel ve stalinském koncentračním táboře. Pocházel z židovské kupecké rodiny. V roce 1916 debutoval dvěmi povídkami v Gorkého časopisu Letopis. V letech 1917–1924 byl nejprve vojákem v 1. světové válce, poté úředníkem na lidovém komisariátu osvěty. Dále byl vojákem v 1. jízdní armádě generála Buďonného, pracoval v Oděse jako novinář, pobýval v Petrohradě a v Tbilisi. Nakonec se usadil v Moskvě.

V roce 1924 se stal přes noc slavným, když vyšlo několik jeho povídek v časopisu LEF, které později shrnul do knih Rudá jízda a Oděské povídky. Kromě dalších povídek napsal pět scénářů a dvě divadelní hry (Západ slunce a Marija). V roce 1939 byl zatčen a jeho rukopisy byly zabaveny. Po vynesení rozsudku byl popraven a jeho jméno bylo vyškrtnuto z ruské literatury. V roce 1954 byl vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR rozsudek revidován a Babel byl rehabilitován. I po rehabilitaci se objevili útoky proti němu "pro subjekvitní obraz občanské války".

V letech 1967–1985 nevyšla v SSSR jediná jeho kniha. Působivost Babelovy prózy spočívá ve zhuštěné lakoničnosti, jazykové úspornosti a přesných obrazech. Krutost, vraždy, násilí a obscénost jsou převládající motivy v jeho příbězích z občanské války i z Oděsy. Mají však v sobě nepřenosné fluidum díky specifickému žargonu jeho rodného města, prosycenému prvky jidiš a ukrajinštiny, které se mísí s běžným literárním jazykem.