Na baletní dráhu se vydal až ve svých 18 letech studiem na škole Máši Cvejičové. Po osvobození, v roce 1945, nastoupil angažmá jako člen baletního souboru Národního divadla v Brně, kde tančil v baletním, operním a hlavně operetním repertoáru; především v choreografiích Stanislava Remara. Za ním také odešel do Bratislavy, kde působil v sezoně 1946/1947. Další sezonu přešel do Státního divadla v Košicích, kde již zakusil sólové role baletního repertoáru. V roce 1948 se znovu vrátil do Brna, přitahován tvůrčí osobností I. V. Psoty, který dobře vycítil jeho taneční kvality – hbitost, pružnost, dynamiku s lehkým briem a výtečnými skokanskými dispozicemi. Zazářil v Tarantelle a v roli Šaška v Labutím jezeře, jako Pudlík ve Vzpouře hraček, Herold ve Spící krasavici, Šašek v Králi Ječmínkovi, Velitel stráže v Šeherezádě.

Od roku 1954 působil jako sólista v pražském Národním divadle za uměleckého vedení Antonína Landy. Tančil v baletech Z pohádky do pohádky, Spartakus, roli Mrtvého milého v Čarodějné lásce, Fauna v Dafnis a Chloe, Nuraliho v Bachčisarajské fontáně a významově i technicky velmi exponovanou figuru Pana v Prométheovi. Svou taneční dráhu zakončil v roce 1967.