Tanečnice. Narozena v Praze, zemřela v St. Gallen (Švýcarsko). V roce 1953 absolvovala Taneční konzervatoř Praha ve třídě prof. Marianny Tymichové. Již od roku 1952 byla členkou Armádní opery. Po její fúzi s baletem Národního divadla v roce 1955 se stala členkou baletu ND (např. Kolombina v Karnevalu, 1957). V roce 1957 odešla jako sólistka do Plzně (1957–1961; z rolí např. Tao-Choa v Rudém máku; Odetta a Odilie v Labutím jezeře, titulní postava v Popelce, Desdemona v Othellovi, Eva v Baladě o námořníkovi).
Poté působila v baletních souborech ve Státním divadle v Brně (1962–1964) – s jejím jménem je zde spojena role Svědomí v Bukového Hirošimě (Brno 1963, Balet Praha 1964), kde vyhověla technicky náročnému, až artistnímu pohybovému slovníku Luboše Ogounova. Byla ideální představitelkou všech jeho choreografií. Opět s Lubošem Ogounem odešla do nově založeného ansámblu Studio Balet Praha – Balet Praha, kde byla po celou dobu jeho existence (1964–70) a patřila k interpretačním pilířům souboru.
Po zrušení skupiny nastoupila s řadou členů Baletu Praha i s choreografem Pavlem Šmokem na období 1970–73 do Basileje (Anna v Donu Juanovi Richarda Strausse, 1971, titlulní role v Popelce, 1973). Svou uměleckou kariéru zakončila jako sólistka ve švýcarském Saint Gallen (1973–76), kde vedla do roku 1997 tréninky a věnovala se pedagogické činnosti.
Na Mezinárodním setkání mládeže v Moskvě získala 1957 bronzovou medaili za interpretaci Ogounovy choreografie Smrt a dívka. Televizní film Hirošima, ve kterém tančila hlavní postavu A bomby, získal v Paříži v roce 1967 Cenu Serge Lifara. Objevila se (v okrajových rolích) i ve dvou celovečerních filmech – v dětském Když má svátek Dominika (r. Jan Valášek st., 1967) a výtvarně pojatém Tělo Diany (r. Jean-Louis Richard, 1969), vzniklém ve francouzsko-české koprodukci s Jeanne Moreau v hlavní roli.

Zdroj: Divadelní noviny