Česká divadelní herečka, vlastním jménem Marie Hellerová. Narozena v Praze, zemřela tamtéž. Dcera spisovatele, novináře a politika S. B. Hellera, působícího v redakci Lumíra, Květů a Národních listů. Po nezdařeném pokusu o angažmá v Národním divadle hrála s ochotníky v Klatovech a v Jilemnici a také hostovala ve Vídni, kde v letech 1903–1904 absolvovala Konzervatoř pro hudbu a herecké umění a stala na nějaký čas německou herečkou.

Po vzniku ČSR se vrátila do Prahy. Zpočátku zde absolvovala několik recitačních vystoupení z děl básníků otcovy doby. Všiml si jí režisér K. H. Hilar, pozval ji k hostování v Městském divadle na Vinohradech, kde vytvořila jednu z hlavních rolí v jeho významné expresionistické inscenaci Dvořákových Husitů (1919). Dostala rovněž příležitost v Národním divadle, kde alternovala s Leopoldou Dostalovou ústřední roli Kunhuty v Hilbertově Falkenštejnu. V roce 1923 hrála Klytaimnéstru v avantgardní arénové Krohově inscenaci Dvořákovy Nové Oresteie na Výstavišti. Arnošt Dvořák přímo pro ni napsal roli Lucie Itilie Hradecké v dramatu Bílá hora (hrála ji v ND 1924/1925).

Během hostování v Národním divadle vedle patosu v historických hrách uplatnila komiku směřující ke grotesce (např. po boku Anny Sedláčkové a hostujícího Vlasty Buriana ve francouzské veselohře Nezralé ovoce, 1925–1928). Ve 30. letech působila jako komik v Divadle Vlasty Buriana. Tehdy však už byla vážně nemocná (zemřela na rakovinu).

Pohřbena byla do otcova hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze.