Narozená ve Štramberku, okres Nový Jičín, zemřela v Praze. Byla spolužačkou Jarmily Horákové na Dramatickém oddělení Státní konzervatoře, které absolvovala v roce 1929. Obě hostovaly v Národním divadle v Bakchantkách. Hilar a další režiséři jí svěřili několik významných rolí, např. Markétku v Goethově Faustovi (1928, rež. K. H. Hilar), Hermii a Helenu v Shakespearově Snu noci svatojánské (1933, rež. K. H. Hilar) nebo Helenu Gloryovou a Robotku Helenu v Čapkově hře R.U.R. (1939, rež. K. Dostal).
Zmíněnou dvojroli z Čapkovy hry ztvárnila již dříve v Salzrově režii v rozhlase (1936), ukázky s ní se dochovaly na vzácné rozhlasové fólii. Natočila také jediný zvukový film – Venoušek a Stázička (1939), kde hrála menší roli telefonistky.
V letech 1944–45 byla Libertinová členkou Městského divadla v Kladně a v roce 1945 Divadla 5. května (dnešní Státní opera) v Praze.
Provdaná Strossová, podruhé si vzala herce a režiséra Otomara Krejču st., byla matkou herce Otomara Krejči ml. V roce 1958 působila v Pražské estrádě.
Studie o tvorbě Libertinové do protektorátní doby viz Milena Nováková: Ohnivý žebřík, Českomoravský Kompas, Praha 1944, s. 82–87.