Český operní pěvec (bas), narozen v Praze, zemřel v Brně. Původně se vyučil litografem, zpěv studoval na Pivodově pěvecké škole. V roce 1884 vstoupil do sboru Národního divadla, ale po několika měsících se stal sólistou nejprve Pištěkovy, posléze pak Švandovy společnosti, s níž v letech 1886-1889 působil v brněnském Národní divadle. Ovládl široký basový repertoár, nejúspěšnější byl v rolích smetanovských. Hrál také v činoherních Budilových inscenacích, s Budilem pak odešel do Plzně. V letech 1900-1929 byl opět sólistou opery v Brně a po řadu let patřil mezi nejlepší umělecké síly souboru. Tuto novou etapu své pěvecké dráhy začal příznačně Kecalem a pak Rarachem, velkého úspěchu dosáhl také jako Leporello a Vodník, ale i v mnoha dalších rolích. Brněnské opeře zůstal věrný, ačkoliv dostal několik nabídek ze zahraničí i z Národního divadla. Zachovalo se jeho několik zajímavých nahrávek.