Narozena v Litovli na Moravě, zemřela v Záhřebu (Chorvatsko). Herečka, tragédka. V r. 1868 poprvé vystoupila v záhřebském Národním divadle a téhož roku se stala jeho členkou. Jako host pak vystupovala i na řadě zahraničních scén. Současníci ji nazývali slovanskou Sarah Bernhardtovou. Vedle uměleckého působení se angažovala v boji za sjednocení a svobodu Jugoslávie a její vzájemnost s Československem. U příležitosti šedesátiletého výročí jejího uměleckého působení byla vyznamenána řádem Bílého lva, který jí udělil prezident T. G. Masaryk (1928). Na základě návrhu J. B. Foerstera coby prezidenta České akademie věd a umění jí byl Ministerstvem školství a národní osvěty v únoru 1937 udělen titul Čestný člen Národního divadla. Její syn Tito se stal režisérem záhřebského ND.