Narozena v Bořitově (okr. Žamberk), zemřela v Praze. Provdaná Blandová-Lorencová. Divadelní režisérka. Po skončení studií DAMU jí bylo jednadvacet let a trvalo dva roky, než se jí podařilo získat (na stipendium) první angažmá v Kolíně. V Městském divadle v Kolíně pak prožila dvacet šest sezon (1965–1991). V některých sezonách nastudovala až pět inscenací. V roce 1992 dostala v Kolíně – z důvodu reorganizace – výpověď. S výjimkou krátkého angažmá v Karlových Varech (kde byla uměleckým šéfem a dočkala se stejného zrušení souboru) a v Příbrami strávila řadu následujících let hostováním v různých českých divadlech. V roce 1970 spolupracovala s pražskou Malostranskou Besedou, pro niž připravila např. inscenaci Lano VIII. s herci Janem Skopečkem, Jiřím Lírem a Jiřím Havlem.

Na svém režijním kontě má víc než 150 celovečerních titulů. V Kolíně byly zásadními inscenacemi Skřivánek (Anouilh), Jeptiška (Diderot), Ifigenie v Aulidě (Euripidés) a Ze života hmyzu (bratří Čapkové). V Divadle Příbram Drahomíra (Tyl) a R.U.R. (Čapkové), v Hradci Králové Každý něco pro vlast (Klicpera) nebo Cyrano z Bergeracu (Rostand). V Karlových Varech byl nejúspěšnější inscenací kabaret To byl ten krásný čas s autorskou a dramaturgickou spoluprací Miloslava Klímy, dála inscenace Jitřní paní (Casona) a Periferie (Langer) s hostujícím Janem Teplým v roli Soudce. V Opavě režírovala například Tylovu Fidlovačka, Cowardovy Líbánky ve čtyřech, v Jihlavě Tylova Strakonického dudáka nebo Hrátky s čertem Jana Drdy, v Kladně Komedii o Libuši aneb Dívčí válka, v Chebu Zlého jelena a v Šumperku Nebožtíky přejí lásce.

Manželka Otakara Blandy, absolventa dramaturgie DAMU, redaktora divadelní redakce nakladatelství Orbis, později člena edičního oddělení Divadelního ústavu.

Zdroj: www.divadelni-noviny.cz