Italský tenorista, narozen v Riparbelle, zemřel v toskánském městě Cecina. Zpěv studoval u profesora Lattese a tenoristy Galliana Massiniho. Svůj jevištní debut si odbyl v roce 1956, když se souborem Teatro Bellini z Catanie na scéně livornského Teatro La Gran Guardia zpíval ústřední tenorovou roli Osaky v opeře Iris. Sklidil velký úspěch, a tak následovaly další role a výstupy na prestižních italských operních scénách. Mimořádný úspěch zaznamenal se ztvárněním hlavní role v opeře André Chénier, se kterou stejně jako s rolí Manrica ve Verdiho Trubadúrovi vystoupil v řadě evropských měst. V 60. letech absolvoval turné po jižní Africe a latinskoamerických zemích. Následně byl pozván, aby hostoval v Metropolitní opeře. Koncem 60. let zavítal také do Československa, které si velmi oblíbil (jeho manželkou se později stala Jana Ployharová). Pravidelně vystupoval v řadě českých měst (Praha, Brno, Olomouc, Ostrava). Intenzivně spolupracoval zejména s Janáčkovou operou v Brně, ale také s pražským Národním divadlem.