Děj opery Favorita (též Favoritka) se odehrává v roce 1340 v Kastilii. Mnich Fernando odchází z kláštera kvůli dívce, do které se zamiloval při modlitbách. Leonora de Gusman, milenka krále Alfonsa XI., podlehne rovněž lásce k Fernandovi, jemuž přímluvou dopomůže k místu královského důstojníka. Král je pro svůj poměr s Leonorou trnem v oku církvi, která zosobněna převorem kláštera Baltazarem vyzývá krále k odvržení Leonory pod hrozbou papežské klatby. Král proto nabízí Leonoru za manželku nic netušícímu Fernandovi.
Svou zásadní roli sehrají dva dopisy zadržené agilním královým dvořanem Donem Gasparem, Fernandův Leonoře a naopak. Fernando se tak nedozví Leonořino vysvětlení situace, proklíná ji a vrací se do kláštera. Leonora se v mnišském převleku snaží Fernanda získat znovu zpět; ten ji zavrhuje a ona umírá žalem.
Opera na libreto Eugéna Scribeho měla premiéru v prosinci 1840 v Paříži. Ve srovnání s jinými díly 19. století se proti očekávání neobjevila v Praze ve Stavovském divadle, takže její pražská premiéra se odehrála až 6. 12. 1889 v Národním divadle. Gaetano Donizetti (1797–1848) byl neobyčejně plodným operním tvůrcem, za svůj život složil na 70 oper. Ve své době měl úspěch více svými vážnými operami, z nichž některé již zapadly, zato jeho buffy, vycházející z tradice italské commedie dell’arte, prokázaly svou trvalou životnost (mj. Nápoj lásky, Marie, dcera pluku, Don Pasquale).
Spolu s Bellinim a Rossinim tvoří trojici tvůrců píšících ve stylu belcanta. Veskrze úspěšný skladatel vykoupil svou slávu v nešťastném osobním osudu: ztratil manželku a tři děti a život dotrpěl v ústavu choromyslných. Jeho Favoritka se v Praze objevila ještě v roce 1892 v Novém německém divadle a v dalších letech tamtéž v rámci italských stagion během Slavnostních májových her.